Týdenní kilometry - 40. týden

Po    volno
Út    15,5 km, 1:27, trail, natoupáno 388 m
        tak se nám ty dny zkracují, dneska už jsem využil čelovku
St    16 km, 1:30, silnice
Čt    9,3 km, 0:50, silnice
        dnes jen kratší běh, zařadil jsem asi 10 rychlých rovinek, abych nožkám připomněl, co je to rychlost, před sobotním závodem Vokolopriglu, zítra si dám volno
Pá    volno
So    14,1 km, 0:58:13, silnice
        závod Vokolopriglu, celkové 87. místo, chtěl jsem zaběhnout pod hodinu a podařilo se s rezervou :-)
Ne   10,8 km, 1:00, silnice
        lehké vyklusání po včerejším závodě


Celkem 66 km.

Vokolopriglu - závěrečný finish (foto z kocicky.rajce.idnes.cz/VOKOLO_PRIGLU_3)

Týdenní kilometry - 39. týden

Po    přepadla mě nějaká lenost
Út    15,4 km, 1:25, trail, nastoupáno 415m
        už to přešlo
St    hokej
        po 16 letech opět jako registrovaný hráč v místní LHL (Lanškrounská hokejová liga) za tým AHK Jedlí
Čt   21,5 km, 1:58, trail, nastoupáno 550 m
Pá   11,1 km, 1:07, trail, nastoupáno 365 m
       kratší, ale za to strmější stoupáky
So   35,7 km, 3:26, silnice, nastoupáno 606m
       výlet s manželkou, ona kolmo já běhmo, budem muset aplikovat častěji, nemusel sem se tahat s vodou
Ne  10,5 km, 1:03, silnice
       lehký výklus po včerejšku


Celkem 94 km.

Týdenní kilometry - 38.týden

Po   
Út    15,4 km, 1:21, trail, nastoupáno 440m
St
Čt    18,5 km, 1:40, trail, nastoupáno 490m
Pá    RUN-UP Olomouc
        proti loňsku zlepšení o 10s, kdybych se trochu víc ždímnul, tak by to finále bylo
So   
Ne


Celkem 34 km. Nic moc.

Týdenní kilometry - 37.týden

Po   4 km, lehký výklus
Út    volno, domácí cvičení
St    21,4 km, 2:01, trail, nastoupáno 556 m
Čt    12,1 km, 1:11, silnice, výklus
Pá    hokej
 tedy cca 20 intervalů (3 min naplno 3 min oddych :-)
So    25,1 km, 2:26, trail, nastoupáno 702 m
  tak jsem zase vyzkoušel MT101 naboso a zase achilovky do krve
Ne   31 km, 2:57, silnice, nastoupáno 300 m


Celkem 94 km.

Týdenní kilometry - 36.týden

Po   13,8 km, 1:17, trail, nastoupáno 322 m
chtěl jsem víc, ale zahnala mě bouřka
Út    volno
St    darování plasmy
Čt    18,5 km, 1:39, trail, nastoupáno 480 m
konečně jsem se po dovolené pořádně proběhl
Pá    20,5 km, 1:57, trail, nastoupáno 550 m
So    19 km, 1:46, trail, nastoupáno 570 m
Ne   18,5 km, 1:40, trail, nastoupáno 411m

Celkem 90 km.

YES!enický maraton 2011

27. srpen 2011. Den D! Můj první maraton (nepočítám trenink) a rovnou ten jesenický s převýšením 1600 m.

Ráno jsem vyrazili brzy, abych byl na Skřítku před půl osmou a mohl si poslat svoji lahev s vodou a energetický gel na občerstvovačku na Ovčárně. Cestou vyzvedáváme tchýni, kterou manželka vylákala na výlet, zatímco já se budu prohánět po hřebeni Jeseníků. Na místo sme dorazili asi v 7:15, vyzvedávám si číslo a zjišťuju kde odevzdat vlastní občerstvení na Ovčárnu. Mám se porozhlídnout po střapatém kolegovi v modrém tričku, které jsem taky dostal společně s číslem, mapkou trasy, poukazem na guláš a pivo a kuponem na slevu v nějakém e-shopu. Po chvíli rozhlížení jsem zahlídl střapatce i krabici na věci. Rozloučil jsem se z manželkou a tchýní, které vyrazili směr Rabštejn a nastoupil jsem do autobusu.

Po příjezdu na Ramzovou jsem si našel pěkné místečko na trávníku poblíž stanice HS, natáhl jsem se a pozoroval soupeře. Hned vedle se usadila parta kluků ze Šumperka včetně zatím neporaženého Marka Procházky. Koukám jak je kdo vybaven a pomalu se převlékám. Nic extra jsem nevymýšlel. Mám trenky triko, bez rukávů a výjimečně šátek na hlavu, protože to vypadá na celkem slušný pařák. Ještě zvažuju předstartovní masáž, ale říkám si že začnu zlehka a první tři kilometry pojmu jako zahřívací. Podle návodu dvacet minut před startem zhltnu jeden CarboSnack, obuju MT101 a jdu odevzdat batoh do auta. Ještě si asi potřetí odskočím na malou, poslechnu si výklad tratě a už se přesouváme na start.

Startovní výstřel se nekonal, protože v CHKO se střílet nesmí. Tak startujeme na povel organizátora. Naivní plán na pozvolný začátek bere za své po překročení startovní čáry. Zase jsem se nechal strhnout davem závodní atmosférou. Až k Vražednému potoku to jde dobře, stoupání nejsou moc prudké a v sebězích to spouštím trochu rychleji abych si otestoval terén a nohy. Za Vražedným potokem začíná první prudké stoupání a poprvé přecházím do chůze. Ne že by to nešlo vyběhnout, ale radši šetřím síly a rozdíl mezi rychlostí chůze a běhu je nulový. Do kopce mi začalo být horko, tak sundávám triko a uvazuju kolem zápěstí. Takhle střídavě běh chůze vystoupám až na Šerák k první občerstvovačce. Dám si ionťák, zapiju to vodou a běžím dál. Čas mám celkem dobrý – 0:44 – snad to pod ty 4 hodiny stihnu. Za Šerákem už se celkem ustálilo pořadí a plus mínus tři místa přede mnou a za mnou sleduju pořád stejné běžce. Cestou na Červenohorské sedlo přejdu do chůze už jen jednou kousek před Vřesovou studánku, tu využiju jako neoficiální občerstvovačku. Odtud až k další občerstvovačce na sedle je to pohodlný (se)běh po šotolině. Na sedle si smlsnu na banánu zapiju ionťákem a slanou vodou. Využiju možnosti namočit šátek v ledové vodě – příjemně chladí – a současně se dvěma dalšími borci vyrážíme směr Švýcárna. Před Malým Jezerníkem a potom ještě před Slatěma přecházím opět do chůze. Dokonce pár lidí předbíhám. Slibuju si, že si na Švýcárně chvilku odpočinu, ale ego je sviňa a tak zase jen v rychlosti zhltnu banán, hrst rozinek zapiju to ionťákem a slanou vodou, ve studánce namočím šátek a vyrazím vzhůru na Praděd. Ze Švýcárny na Ovčárnu je hřebenová magistrála (asfaltka), tak nohy dostávají na tvrdém trochu zabrat (hlavně při seběhu z Pradědu). Cestou na Praděd si zvyšuju sebevědomí, když předbíhám pár cyklistů. Měl jsem z toho stoupání celkem strach, ale v „pohodě“ vybíhám až nahoru. Na vrcholovou prémii v podobě lahve Pradědu to nestačilo (stejně mám radši irskou whisky :-). Myslel jsem si, že při seběhu na ovčárnu si trochu oddechnu, ale zpětně to hodnotím jako nejnáročnější část trati – jak fyzicky tak psychicky. Na Ovčárně jsem obvyklé tříchodové menu – banán, ionťák, slaná voda – doplnil ještě o energy gel, vzal jsem si svou láhev se slanou vodou a pokračoval. Cestou na Vysokou holi byly poslední chodecké vložky, nahoře jsem si na chvilku lehl a vytřepal unavené nožky a pak už jsem běžel až do cíle, pouze s rychlým občerstvením na Jelení studánce. Tady už mi bylo jasné, že to pod 4 nebude, ale pořád to vypadalo na pěkný čas. Na Ztracených kamenech mi nějaký všímavý turista, oznámil, že jsem celkově na 17 místě, čímž mě potěšil, tak jsem mu poděkoval a s úsměvem se vrhl do prudkého kamenitého seběhu ze Ztracených kamenů na Skřítek. Cestou dolů, jak sem se díval víc pod nohy než kolem sebe jsem minul rozcestník a zaběhl jsem si asi 50 m z cesty, ale včas jsem se zarazil, že běžím špatně a málem jsem o to 17 místo přišel. Po chvíli už se kopec mění v rovinku, po necelém kilometru vybíhám na parkoviště u motorestu Na Skřítku. Cílem probíhám s rukama nad hlavou v čase 4:10, usmívám se na fotografa (snad sem nemrknul) abych byl na cílové fotce fešák.

Manželka se ještě někde toulá a nemám komu padnout do náruče, tak se svalím do stínu na trávu. Vyzvednu si batoh a dám si připravenou vodu s citronem a medem (moje oblíbené pití po doběhu). Mezitím se vrátí žena s tchyní z výletu, jdou si kafe a já na masáž. Slečna masérka povidala, že mám hodně zkrácené svaly na zadní straně stehen a měl bych je po běhání pravidelně strečovat, což obvykle nedělám, ale pokusím se polepšit.

Potom jdu vyfasovat guláš a pivo, ve frontě jsem obdarován ještě jedním kuponem na guláš, tak si dávám dvojitou porci a potom už sedáme do auta a vyrážíme k domovu.

Dobíhám na Jelení studánku (foto z fotogalerie na www.jesenickymaraton.cz)

Týdenní kilometry - 35.týden

Po - So  dovolená (nechodím do práce a neběhám)

Ne   7,8 km, lehké vyklusání po týdnu neběhání